|
|
Specifika kvantitativního uvolňování ECB a strategie exitu
Matiáš, Marek ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Metrah, Samy (oponent)
Předmětem diplomové práce Specifika kvantitativního uvolňování ECB a strategie exitu je analýza měnové politiky kvantitativního uvolňování a strategie exitu z ní. Největší část práce se zabývá touto měnovou politikou na příkadu Evropské centrální banky, jsou zde však shrnuty transmisní mechanismy a názory na účinnost této měnové politiky i na příkladu ostatních centrálních bank. Na příkladu ECB práce popisuje průběh kvantitativního uvolňování, podrobněji se pak zabývá především programem odkupu aktiv Securities market programme, na jehož příkladě empiricky analyzuje dopad odkupu státních dluhopisů do jejich výnosových měr. Výsledkem této analýzy je zjištění, že program SMP byl účinný pouze částečně a to především v době svého oznámení. Dále se práce zabývá analýzou současné bilance ECB z pohledu možností exitu z kvantitativního uvolňování, zde dochází k závěru, že ECB by dnes byla schopna exit provést.
|
|
|
TARGET 2 a krize platební bilance v Eurozóně
Vilímovský, Petr ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Jakl, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat spojitosti mezi tzv. TARGET 2 bilancemi a krizí platebních bilancí v rámci zemí Eurozóny (EMU). Tyto bilance představují vzájemné zúčtovací vztahy jednotlivých zemí EMU vůči Evropské centrální bance uvnitř systému TARGET 2, který slouží jako srdce platebního styku uvnitř EMU. Centrální banky severních zemí EMU drží významené kladné bilance, zatímco periferní země naakumulovaly pozice značně negativní. TARGET 2 bilance vznikaly hlavně v důsledku odlivu likvidity z periferních zemí do zemí severních, což bylo zapříčiněno nerovnováhami ve fundamentálních faktorech, kterými jsou např. deficity běžných účtů platební bilance, čistý zahraniční dluh, privátní a veřejný dluh či konkurenceschopnost. Vývoj TARGET 2 bilancí byl dále umocněn nerovnoměrným poskytováním likvidity ze strany Eurosystému, čímž získaly periferní země možnost financovat nerovnováhy platebních bilancí pomocí emise nové likvidity, která téměř okamžitě odtekla do zemí severu. Měnová báze v severních zemích narůstala hlavně v letech 2011 a 2012, tím pádem bankovní systém zde začal pracovat v systému přebytku likvidity. Rostoucí refinanční operace v periferních zemích začaly být zajišťovány aktivy s pochybnou kvalitou v reakci na opakované snížení požadavků na kolaterál. Tyto události vedly k nárůstu kreditního rizika u refinančních operací převážně v periferních zemích. Tato situace, společně s mnoha dalšími prezentovanými v této práci, klade další otázky nejen na nastavení budoucí jednotné měnové politiky, ale také na pokračování Evropské měnové unie.
|
host ::
RSS.